Značení a vyvěšování

V úterý začínáme obnovovat vyznačený okruh. Abychom se ujistili, že trasa je dobře značená oběma směry, obnovujeme ji opačným směrem, než jsme ji značili. Opět je s námi Be, který nám se vším pomáhá. Tento den jsme obnovili 7 km trasy.

Alex při značení
Alex při značení

Jelikož ve středu poprchává, rozhodli jsme se vyvěsit směrovky. To se však ukázalo jako velmi složitý úkol s mnoha problémy. Nejprve nám Be musel sehnat akumulátorovou vrtačku, která ale byla na pokraji vybití. Bohužel baterie byly na konci životnosti a nabíjení bylo obtížné. Nakonec jsme si pro jistotu zakoupili klíč. A protože nebyl dostupný vrták do dřeva, museli jsme se spokojit s vrtákem do kovu.

První směrovky jsme šli vyvěsit ke kostelu na palmu. Dřevo však bylo tak tvrdé, že jsme museli otvory pro šrouby předvrtat skoro nefunkční vrtačkou. Ta již nezvládala směrovky na liště přišroubovat do otvoru, tak jsme je museli šroubovat ručně pomocí klíče.

Směrovník u kostela
Směrovník u kostela

Druhou sadu směrovek k Žabí laguně jsme připevňovali na strom. I ten byl tak tvrdý, že jsme si museli otvory opět předvrtat a ručně lištu připevnit. Na poslední palmě jsme zlomili vrták a definitivně přestala fungovat vrtačka.

Směrovník u Žabí laguny
Směrovník u Žabí laguny

Pro dvě místa jsme potřebovali kůl, jelikož zde nebyl vhodný objekt pro vyvěšení. Dojeli jsme proto k Jindřichu Trachtovi (syn J. Trachty), který nám pokácel eukalyptus a rozsekl na půl. První kůl jsme zakopali u pamětního centra. Druhý kůl jsme naložili na tatrovku a vyjeli ho zakopat k mostu, samotná jízda tatrovkou byl opravdu velký zážitek. Poslední směrovku jsme umístili na strom Jaquera, který jsme jako jediný nemuseli předvrtávat. Stačilo směrovky na liště „jen“ ručně přišroubovat na strom.

Posíláme mnoho pozdravů!