První dny v Batayporã

Batayporã je přibližně desetitisícové město založené roku 1953 díky projektu J. A. Bati, který jej dokázal vykouzlit z místa pokrytého pralesem. I sám název nese odkaz svého zakladatele, v jazyce domorodých obyvatel vznikl spojením slov Batay (voda) a porã (dobrý), tedy Baťova Dobrá Voda. Díky aktivitě potomků původních českých rodin a podpoře celé místní komunity je zde cítit láska ke všemu českému dodnes.

Hned první den se o tom sami přesvědčíme. Vyrážíme s Evandrem, nejstarším vnukem Jindřicha Trachty a naším místním průvodcem, na prohlídku Centro de Memória Jindřich Trachta, pamětního centra Jana Antonína Bati a Jindřicha Trachty. Nachází se zde velké množství knih týkající se historie Batayporã, historické předměty a ručně kreslené mapy. V centru se také nachází učebna pro výuku českého jazyka se spoustou českých knih, zpěvníků a časopisů.

Knihovna v Pamětním centru
Knihovna v Pamětním centru

Odpoledne se dostáváme k první projížďce trasy. Jede s námi také Devanil, který nám bude po celou dobu pobytu pomáhat se značením a starat se o nás. V pondělí a v úterý nám celý den propršelo. Čas trávíme čtením českých knih v učebně, kde jsme si udělali základní tábor. Pondělní večer nám zpestří oslava narozenin Martiny, české rodačky, která zde vyučuje český jazyk. Podává se výborné hovězí maso asi na čtyři způsoby, smažené banány, smažený ananas se skořicí a spousta dalších dobrot. Seznamujeme se zde také (mimo jiné) s mladým Jindřichem Trachtou, dalším vnukem spoluzakladatele Batayporã. Úterní večer patřil sledování brazilského filmu Město bohů.

Ve středu konečně déšť ustává a můžeme začít značit. Ráno s místním reportérem uděláme rozhovor a poté již přistupujeme k historickému okamžiku – první turistická značka v Batayporã. Během středy vyznačíme první 3 km a další na nás již netrpělivě čekají.

Značení našeho kamaráda Devanila Be
Značení našeho kamaráda Devanila Be
Příprava barev
Příprava barev

 

 

 

 

 

 

 

Posíláme pozdravy konečně také s trochou slunce!